Aktuálnost a význam osobnosti prof. Bohumila Němce
 
 Prof. PhDr. RNDr. h.c. Bohumil Němec (1873 – 1966) byl jedním z nejvýznam-nějších českých biologů 20. století. Bývá srovnáván s Janem Evangelistou Purky-něm. Studoval na Filozofické fakultě tehdejší české univerzity v Praze v letech 1892 – 1896 přírodní vědy u zoologa prof. Františka Vejdovského. Od roku 1895 dostal místo asistenta v Botanickém ústavu české univerzity, kde se jeho druhým učitelem stal prof. Ladislav Čelakovský. Do botaniky vnesl dynamické experimentální metody a zkušenosti získané při studiu zoologie. Roku 1899 se Dr. Němec habilitoval pro tehdy na české univerzitě nový obor anatomie a fyziologie rostlin a v roce 1901 se stal prvním představeným nově zřízeného Ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin, předchůdce dnešní katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1903 byl ustanoven mimořádným a roku 1907 řádným profesorem. V akademickém roce 1919/20 byl děkanem Filozofické fakulty a 1921/22 rektorem Karlovy univerzity. Vypracoval návrh na založení Přírodovědecké fakulty UK, které se uskutečnilo v roce 1922, a byl po mnoho let jejím profesorem.

 V široké veřejnosti se stal známým v roce 1935 jako prezidentský kandidát, který svým odstoupením v předvečer volby napomohl zvolení prof. Edvarda Beneše prezidentem republiky. Roku 1939 odešel profesor Němec do výslužby a při této příležitosti mu byl udělen čestný doktorát Karlovy univerzity. Prof. Němec byl široce respektovanou osobností u nás i v zahraničí. O tom svědčí například i blahopřejný dopis od tehdejsího prezidenta T.G. Masaryka k jeho 60. narozeninám.

  Centrem vědeckého zájmu prof. Němce byla, z dnešního pohledu, biologie rostlinné buňky. Byl velkým představitelem té éry buněčné biologie, která bezprostředně předcházela vzniku biologie molekulární, a zároveň jedním z posledních biologických polyhistorů. Vedle nejčastěji vzpomínaného vysvětlení geotropismu rostlin statolitovou teorií popsal například mixoploidii jader kořenových buněk, chemicky vyvolal polyploidii buněčných jader a popsal přeměnu pylového zrna v zárodečný vak rostliny. Je mu připisováno rozdělení všech organismů na dvě říše, označované dnes Prokaryota a Eukaryota. Díky těmto a dalším prioritám a veliké úctě, které se těšil ve světové vědecké komunitě, se stal, vedle mnoha jiných poct, jako jediný Čech po J. E. Purkyňovi členem Linnéovy společnosti v Londýně. Byl autorem a editorem mnoha učebnic a kompendií, například také monografií legendárního aventinského Rostlinopisu. Byl také nadšeným a vytrvalým popularizátorem vědy, především, ale nejen, rostlinné biologie. Roku 1923 obnovil dodnes vycházející časopis Vesmír a mnoho let jej redigoval. Také však roku 1959 založil mezinárodní vědecký časopis Biologia Plantarum. Od jeho vzniku až do své smrti byl předsedou jeho redakční rady.

 Vědecká a pedagogická činnost profesora B. Němce trvala neuvěřitelných sedmdesát let. Po druhé světové válce se ještě významnou měrou podílel na vybudování anatomie a fyziologie rostlin na Slovensku, takže je skutečným zakladatelem těchto oborů v obou republikách bývalého Československa. Po dlouhém váhání státu se dostalo prof. Němcovi ještě za jeho života uznání i v někdejším socialistickém Československu, roku 1953 se stal akademikem ČSAV.

 Obec českých a slovenských rostlinných biologů si prof. Němce často připomíná, ještě žijí poslední jeho žáci. Stále však čekáme na trvalý projev úcty k jeho dílu a osobnosti, jakým by bylo připomenutí jeho významu pamětní deskou. Domníváme se, že takové ocenění velkého českého a evropského vědce a občana je právě v dnešní době velmi žádoucí. Rodný domek Bohumila Němce v Praseku u Nového Bydžova už neexistuje, na budově dnešní Katedry botaniky PřF UK v Benátské ulici 2 , kde prof. Němec původně působil, je už umístěna pamětní deska jiného vynikajícího botanika a občana, prof. Krajiny. Proto bychom chtěli zřídit pamětní desku prof. Němce a umístit ji na budovu ve Viničné ulici 5, kde sice už nepřednášel (v době jeho aktivního působení na PřF UK zde sídlil botanický ústav pražské německé univerzity), ale po více než šedesát let zde pokračuje v jeho práci naše katedra fyziologie rostlin.



Články ke stažení: